Nemám rad mobily. Vlastně nemám rád žádné telefony. Z různých důvodů ale stejně jeden mobil mám. Vlastně ani ne tak na telefonování, jako spíš na obsluhu internetového bankovnictví a semtam na nějakou SMS. Bohužel se stejně občas telefonování nevyhnu. Jako třeba dneska. Potřebuju změnit tarif u Vodafonu. Ach jo...
Mám službu Po svém, takže si můžu všechno zařídit přes celkem povedené uživatelské rozhraní. Tedy, skoro všechno. Tarif z poněkud nepochopitelných důvodů změnit nejde. Jediný způsob, jak tuhle operaci provést, je pomocí operátora. Živého člověka. Ke kterému se ovšem musíte probojovat. Musíte si rozhovor s ním zasloužit. Než vám odpovídací systém vůbec dovolí spojit se s operátorem, musíte strávit pár minut posloucháním stále se opakujících hlášek. Možná, že na první poslech mohou být některé i vtipné. Pokud už ale voláte popáté, leze vám ten sympatický hlas už pořádně na nervy.
Když už smíte požádat o komunikaci s člověkem, ještě se vás systém pro jistotu dvakrát zeptá, jestli jste si to náhodou nerozmysleli. Pokud se probijete strojovým labyrintem až sem, ještě stále nemáte vyhráno. Systém vám totiž po několika zazvoněních oznámí, že zájemců o živý kontakt je příliš, takže nemá cenu čekat a zkusit to za chvíli. Já jsem se zatím přes tenhle bod nedostal. Ach jo...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
tož vás tu všechny pěkně vítám a přeju vám to, co přejete vy mně :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat